Monument 14 - Cesta pustinou - Emmy Laybourne

Autorka: Emmy Laybourne Série: Monument 14, třetí díl Počet stran: 304 Vyprávění: Ich forma z pohledu Deana a Josie ISBN: 978-80-269-0051-1 Anotace: Děti, jež přežily katastrofu v Monumentu, se konečně dostaly do bezpečí a žijí nyní v uprchlickém táboře v Kanadě. Bratři Dean a Alex pomalu a zdráhavě začínají věřit, že je po všem. Pak se ale dozvědí, že jejich ztracená kamarádka Josie žije. Josie prožívá nejhorší okamžiky svého života, odtržená od přátel a uvězněná ve střeženém táboře plném krvežíznivých divochů, brutality a každodenního násilí. V důsledku prožitých hrůz ztratila veškerou naději na záchranu. Astrid děsí přílišný zájem vlády o její ještě nenarozené dítě a spolu s Deanem, Jakem a Nikem se vydávají na cestu v zoufalé snaze najít Nikovu lásku Josii. Emmy Laybourne přináší závěrečný díl akční postapokalyptické trilogie Monument 14

Když se skupina dětí ze supermarketu Greenway dostala v minulém díle do bezpečí uprchlického tábora v Kanadě, vypadalo všechno téměř dobře. Tedy až na Josii, která všem pomohla přežít, když na sebe nechala působit chemikálie, které z ní udělaly vzteklou, vraždící příšeru. 

Josie je teď v uprchlickém táboře pro lidi se skupinou nula. Vládne tam strach a teror, ať už ze strany dozorců nebo gangů, které se v táboře vytvořili. Jídlo je mizerné a Josiin jediný přítel je starý Mario Scietto, který dětem pomohl už v druhém díle. 

Co se mi na knize velice líbilo je to, že přestože hlavním hrdinům je okolo patnácti a šestnácti, mluví o sobě jako o dětech. To je velice příjemná změna už jenom proto, že ve většině young adult knih, ve kterým je hrdinům stejně, jsou čtenáři podáváni jako už dávno skoro dospělí, ale pravda je, že patnácti a šestnáctiletí teenageři jsou spíš ještě pořád děti. Samozřejmě, i hrdinové této knihy museli být vyspělí a rozumní, ale jejich nízký věk se na příběhu dobře projevoval, takže kniha působila velmi reálné.

Kniha je napsaná jednoduše, ale myslím, že u tohoto příběhu je to to pravé. O to víc je to dramatické a čtivé, v žádném případě to nepůsobí tak, že autorka neumí psát, to v žádném případě. Ta obrovská čtivost a zároveň jednoduchost je jedna z dalších věcí, které jsem si na téhle sérii tak oblíbila. Příběh utíká a odsýpá tak rychle, že než se nadějete, jste na konci. 

V Cestě pustinou už nejsou kapitoly z pohledu Alexe, zato ale přibyly kapitoly vyprávěné Josie. Její části jsem si také oblíbila, protože mě velmi fascinoval tábor, do kterého se dostala. 

Jako u předchozích dílů, i v tom posledním nechybí napětí. Když zbývalo asi třicet stránek do konce, říkala jsem si, jestli je tenhle díl vážně poslední, nebo jestli budou ještě další, a nevěděla jsem, co chci víc. Nemám ráda protahované série, ale u Monumentu by mi ještě nějaké další díly skutečně vůbec nevadily. Nakonec se ale stejně ukázalo, že Cesta pustinou je opravdu poslední díl.

Kniha je určena pro mladší čtenáře, tak okolo čtrnácti patnácti, ale rozhodně neurazí ani starší, o tom nepochybuji. Není těžké si oblíbit hlavního hrdinu Deana, pro jeho nedostatky a nejistotu, stejně jako některé další postavy. Celým příběhem vás budou provázet i takoví lidé, které byste nejraději propleskli, ale všichni mají poměrně reálný a uvěřitelný charakter i chování, což jsem velmi ocenila. Nenajdete dvě postavy, které byste mohli zaměnit chováním a vystupováním. Za to je další obrovské plus, protože právě na tom se ukazuje, nejen jak dobře autorka píše, ale i jak dobře ovládá psychologii svých postav, která je v této sérii zvládnutá na jedničku; možná tedy až na některé menší děti, ale ty nehrají až takovou roli na to, aby to bylo důležité. 

Přestože Dean teď chodí s Astrid, Astrid se rozhodně nechová jako klasická holka - citlivá, něžná a tak podobně. Je taková svérázná, někdy až trochu protivná. City většinou zásadně nedává najevo a Dean pomalu neví, na čem s ní je. To mě místy trochu štvalo, ale alespoň byla taková svá. 

Série Monument 14 mě baví už od prvního dílu. Miluju (post)apokalyptické příběhy a tohle je přesně moje gusto. Na třetí díl jsem se velice těšila, abych zjistila, jak to celé dopadne. Čtení jsem si velmi užívala a mrzelo mě, když jsem se blížila ke konci. Takže Monument 14 můžu jen a jen doporučit, všemi deseti. Sice to není žádné ohromné veledílo, které vás převálcuje a nechá lapající po dechu, ale je to uvěřitelné a hodně akční a děj je zajímavý a velmi poutavý a čtivý. I přesto, že už jsem četla spousty lepších knih, Monument si mě naprosto získal a já ho četla moc ráda. Myslím, že se ke knihám časem určitě vrátím. 

Klady	Zápory
Reálné charaktery postav	??
Ohromná čtivost
Akce a napětí
Skvělá série

Hodnocení knihy: 90%

Hodnocení série: 95%

Za recenzní e-book děkuji Palmknihy.cz, moc si toho vážím :)

Recenze na předchozí dva díly: