Recenze: Čistý (Julianna Baggottová)

Čistý mě zaujal už před dlouhou dobou. I anotace říká, že je to něco pro fanoušky Hunger Games a v recenzních bloggeři odkazují na různé další dystopie, které mám ráda. Mimo to se i často poukazuje na brutalitu knihy. Vážně jsem se nemohla dočkat až zjistím, jestli je to všechno pravda.

Autorka: Julianna Baggottová Nakladatelství: Jota Počet stran: 528 Vyprávění: Er forma sledující Pressiu, Patridge, Lydu a El Capitana Anotace: Příběh z postapokalyptického světa pro fanoušky Hunger Games. Pressia si toho z Explozí ani ze života Předtím moc nepamatuje. Přespává ukrytá ve skříňce v ruinách starého holičství, kde žije se svým dědečkem, a myslí na to všechno, co je pro ni nenávratně ztraceno – jak ze světa zábavních parků, kin, narozeninových oslav, tatínků a maminek zbyl jen popel a prach, jizvy, trvalé popáleniny a zdeformovaná lidská těla. Jenže teď, když dospěla do věku, kdy se musí všichni hlásit k milici, kde z nich buď vycvičí vojáky, nebo je, jsou-li příliš postižení a slabí, využijí jako živé cíle, už Pressia nemůže dál předstírat, že je malé dítě. A rozhodne se pro útěk. Existují ovšem i takoví, kteří apokalypsu přečkali bez postižení. Čistí. Přežívají v bezpečném úkrytu za zdmi Dómu, který chrání jejich zdravá, uměle zdokonalovaná těla. Jenže Partridge, jehož otec je jedním z nejvlivnějších lidí v Dómu, si připadá izolovaný a osamělý. Jiný. I jeho trápí pocit ztráty – možná proto, že se jeho rodina rozpadla, otec je emocionálně odtažitý, bratr spáchal sebevraždu a matce se do tohoto útočiště vůbec dostat nepodařilo. Nebo za to snad může jeho klaustrofobie: pocit, že tenhle Dóm se stává kolébkou mimořádně bezohledného režimu. Takže když z jedné nechtěně prohozené poznámky vyvodí, že jeho matka možná stále ještě žije, rozhodne se Partridge dát svůj život v sázku a uprchnout z Dómu, aby ji našel.

Příběh má hned několik hrdinů. Ti nejhlavnější jsou ale šestnáctiletá Pressia a sedmnáctiletý Patridge. Zatímco Pressia se každý den potýká s nebezpečím a živoří v zamořeném světě, Patridge, Čistý, který vedl bezpečný život za zdmi Dómu, bojuje o svou identitu a svobodu. Když se dozvídá, že by jeho matka mohla být naživu, rozhodne se uprchnout. Prchá tak i genetickému kódování, které by mu změnilo chování navždy, svému otci, který velmi mocný, i dívce Lydě. Jenže venku na něj čeká nemálo nástrah a Dóm má daleko delší prsty, než by si kdo myslel...

Charaktery postav jsou skvěle vytvořené. Všichni se chovají poměrně normálně, uvěřitelně, kupředu je žene touha zachránit blízké a odhalit pravdu. Ať už je to Lyda, díky které se Patridge dostal pryč z Dómu, Bradwell, vůdce podzemního hnutí, nebo El Capitan, voják OSR s bratrem Helmudem, který mu přirostl k zádům, bez žádné z těchto postav by příběh nefungoval. Samozřejmě je největší prostor věnován Pressii a Patridgeovi, ale nedá se říct, že by se celý děj a všechno a všichni točili kolem nich, to ani náhodou. To je opravdu příjemná změna po všech knihách, ve kterých se děj točí jen okolo hlavního hrdiny, popř. ústřední dvojice.

Bradwell/Pressia

Autorka si se světem zničeným Explozemi opravdu vyhrála. Lidé, kteří nebyli mezi vyvolenými, kteří se zachránili v Dómu, splynuli s věcmi, zvířaty nebo lidmi, které měli poblíž sebe. V Pressiině světě tedy najdete lidi s pračkou v hrudi, se psem místo nohy, s větrákem v krku, jako v případě Pressiina dědečka, s ptáky v zádech jako má Bradwell, nebo hlavou panenky místo ruky jako Pressia. Mimo to se zde vyskytují blíženci; dva a více lidí, kteří splynuli ve změť končetin, trupů a hlav. A většina lidí je ještě ke všemu různě popálená a sežehlá. K tomu si přidejte spoustu zničených a rozbombardovaných domů a zdevastovanou krajinu, a na všechno se snášející šedý popel, a máte skvělou pochmurnou atmosféru, která se k dystopiím přesně hodí.

Autorčina vize se zdá poměrně reálná. Kdo ví, jaké všechny mutace a deformace by mohly vzniknout, kdyby se skutečně něco takového stalo? Ačkoli o splynutí s předměty si nejsem úplně jistá, ostatní mutace by klidně možné byly. Splynutí mi ale vůbec nevadilo, jen skvěle dokreslovalo šílený, znetvořený svět.

Je znát, že Julianna Baggottová má na svém kontě už sedmnáct dalších knih. Autorčin styl je čtivý, věcný, rychle plyne a nechybí mu hodně akce ani popisy, které nejsou nedostatečné ani moc přehnané. Nenajdete zde ani příliš velká klišé a hlavním tématem knihy není milostná zápletka, což je příjemně osvěžující. Všechno do sebe skvěle zapadá a pěkně klape a nikde nedrhne. Nic není dohnané do extrému, autorka píše i rozvíjí příběh velice příjemně. Kapitoly rychle ubíhají a děj, přestože sleduje čtyři různé postavy, hezky plyne a všechno do sebe zapadá, takže se nemůže stát, že by se čtenář zamotal nebo ztratil.

Příběh jako takový je potom spletitý a zamotaný, nechybí v něm postupné odhalování pravdy a překvapivé zvraty. Přesto ale zůstává přehledný a čtenář se v něm orientuje. Je vidět, že autorka knihu opravdu promyslela a dala si záležet.

Kniha je psaná v er formě a příběh tak opravdu fungoval daleko lépe, než kdyby to bylo v ich formě, nedalo by se sledovat tolik postav a mohly by se stylem vyprávění míchat. Navíc by v tom byl  zmatek i proto, že některé postavy tam mají daleko méně kapitol. Takže i přes to, že nejsem zrovna fanoušek er formy, si mě kniha získala a vůbec mi to nevadilo.

Čistý je rozhodně trilogie, která stojí za pozornost. Je to smyšlená dystopie, ale zároveň je na ní i něco mrazivě reálného, něco, co se skutečně dotýká našeho světa. Příběh je opravdu čtivý a poutavý. Další díly slibují neméně zajímavé pokračování, takže se na ně už moc těším. Čistý je kniha, která mi vzala dech a donutila mě číst a číst a hltat každé slovo. Nesrovnávala bych to s Hunger Games ani jinými dystopiemi, Čistý je prostě Čistý, originální a mezi knihami pro mladé čtenáře i poměrně výjimečný.

Klady	Zápory
Realistické a pochmurné prostředí zničeného světa	Je zvláštní, že by ani jeden člověk po Explozích, nezůstal bez splynutí.
Realisticky vymyšlené důvody, proč se to stalo	A nepřijde mi moc pravděpodobné, že by jim všechno v pátrání tak vyšlo.
Realistické postavy
Čtivý a zajímavý příběh

Hodnocení: 97%

Za recenzní e-book děkuji knihy.idnes.cz, moc si toho vážím :)
E-book Čistý si můžete koupit zde.

A na závěr malá otázka na zamyšlení pro vás: Kdyby teď, právě teď, přišly Exploze, s čím byste splynuli? =D Já asi s peřinou nebo polštářem nebo počítačem :D