Skupinu Queen znám už od mala, kdy si je můj táta pouštěl a mně se vždycky strašně líbil Roger Taylor jako holka v klipu I want to break free. Jako dost malá jsem měla období, kdy jsem poslouchala Beatles, za což jsem se pak styděla, to bylo tak okolo deseti - dvanácti, kdy jsem měla období taneční hudby (Cascada). Když mi bylo asi čtrnáct, do hlavy se mi vloudila písnička A kind of magic. Musela jsem si ji najít na internetu a poslechnout. A pak už to jelo. Ze začátku jsem se za to tak trochu styděla, ale postupem času, asi tak od rok později, kdy už jsem byla starší a v rámci možností moudřejší, jsem taneční hudbu vyřadila úplně a objevila úžasný svět kapel minulého století. Troufám si říct, že ta hudba je daleko hodnotnější a kvalitnější než 90% paskvilů dnešní doby, tedy alespoň pro mě. Miluju jak Queeny, tak Beatles, Pink Floydy, Def Leppard, Bryana Adamse, Guns 'n' roses a další. Zkrátka, když je to staré, líbí se mi to. V mém mobilu najdete z 98% jedině věci, které jsou nejméně ze začátku devadesátých let. Devadesátkovou hudbu jako takovou ale nemám ráda, stejně tak hudbu ze začátku tohoto milénia.
