Knihy mého srdce #1 - Queen

Skupinu Queen znám už od mala, kdy si je můj táta pouštěl a mně se vždycky strašně líbil Roger Taylor jako holka v klipu I want to break free. Jako dost malá jsem měla období, kdy jsem poslouchala Beatles, za což jsem se pak styděla, to bylo tak okolo deseti - dvanácti, kdy jsem měla období taneční hudby (Cascada). Když mi bylo asi čtrnáct, do hlavy se mi vloudila písnička A kind of magic. Musela jsem si ji najít na internetu a poslechnout. A pak už to jelo. Ze začátku jsem se za to tak trochu styděla, ale postupem času, asi tak od rok později, kdy už jsem byla starší a v rámci možností moudřejší, jsem taneční hudbu vyřadila úplně a objevila úžasný svět kapel minulého století. Troufám si říct, že ta hudba je daleko hodnotnější a kvalitnější než 90% paskvilů dnešní doby, tedy alespoň pro mě. Miluju jak Queeny, tak Beatles, Pink Floydy, Def Leppard, Bryana Adamse, Guns 'n' roses a další. Zkrátka, když je to staré, líbí se mi to. V mém mobilu najdete z 98% jedině věci, které jsou nejméně ze začátku devadesátých let. Devadesátkovou hudbu jako takovou ale nemám ráda, stejně tak hudbu ze začátku tohoto milénia.

Miluju hlas Freddieho Mercuryho, miluju jejich hudbu, miluju jejich texty. Jak píše Mike Dawson ve své knize Freddie a já, Queeni mají zkrátka hudbu pro každou příležitost. Hrají všechny možné styly, neomezují se jen na jeden. Miluju, co mi jejich hudba dává; husí kůži, radost, dojetí, emoce. Jejich písně se mi vryly do života takovým způsobem, jako to dokázalo máloco. Freddie Mercury je druhý  nejdůležitější muž v mém životě - po tátovi, samozřejmě :) (A hned za ním následuje Remarque.)

Takže, protože jsem správný fanoušek a taky správný knihomol, nesmí v mojí knihovně chybět knihy o Queenech. 

Jako první je úlovek z levných knih - Queen live. Dala jsem za ni asi stovku, ale nikdy jsem ji úplně nedočetla :D Jsou tady záznamy z koncertů, co Queeni hráli a co říkali, také je to doplněno spoustou fotek.

Tuhle knihu jsem dostala k Vánocům asi dva tři roky zpátky. Mám ji asi nejraději, protože je napsaná Peterem Freestonem, osobním asistentem Freddieho Mercuryho. Jsou to tudíž dobré informace, zajímavé historky, zkrátka přesně jak slibuje nápis na obalu: "Důvěrné vzpomínky člověka, který ho znal nejlépe."

K téhle knize se váže už zajímavější příběh. Původně byla z knihovny a já si ji četla ve škole na konci kvarty (deváté) třídy. Pak byly prázdniny a já ji nemohla najít. Když jsem ji nemohla najít ani v září a říjnu, v knihovně jsem se omluvila a zaplatila. Za ztracenou nebo zničenou knihu požadují trojnásobek ceny - v tomhle případě výtisk přišel na 46 Kčs :D Takže jsem zaplatila stovku.
Potom v prosinci jsme měli jet do Německa na zájezd, tak jsem šla do kabinetu cizích jazyků zaplatit. A jaké bylo moje překvapení, když tam na stole ležela tahle moje kniha! Učitelka mi řekla, že ji našla v učebně ruštiny v lavici (já mám ještě ke všemu němčinu :D). Takže jsem si tuhle knihu vlastně koupila. Za stovku, to je moc hezká cena :D

Bohužel v ní nejsou úplně korektní informace, ale i tak jsem ráda, že ji mám.

Knihu Freddie a já jsem dostala od kamarádky kdysi k narozeninám. Myslím, že ji doteď mají v Levných knihách. Tahle kniha je jiná než všechny ostatní - nevypráví o živote Freddieho Mercuryho nebo Queenů, ale o jejím autorovi Mikeovi Dawsonovi, který si během dětství, stejně jako já, zamiloval Queeny, kteří ho provázeli celým životem. Se spoustou jeho myšlenek jsem nemohla víc než souhlasit, třeba s tím, že Queeni mají písničky pro každou příležitost nebo o tom, jak je to se vzpomínkami. Zkrátka je to hlavně o životě a dospívání autora a o tom, jak moc může nějaká hudební skupina ovlivnit a změnit něčí život. Nemyslím ale to bezduché zbožňování jenom proto, že mají členové hezké tváře, to vůbec. Pro mě, i pro Mikea Dawsona, je nejdůležitější poselství hudby a její úzké propojení s našimi životy.

Kniha bohužel padla za oběť mému akvárku. Jednou se mi zbláznil filtr, který filtroval vodu poslední zbylé rybce, a celou noc stříkal, aniž bych si toho všimla. Měla jsem akvárko totiž (chytře) na polici v knihovně. Docela dost knížek to odneslo, některé víc a některé míň.

Tady je celá moje sbírka.

Tenhle hrníček jsem dostala od kamarádky k minulým Vánocům. Je na něm výrok Freddieho Mercuryho: "I won't be a rockstar. I will be a legend", a začátek Bohemian Rhapsody. Dole je ještě nápis Show must go one. Bohužel se z něj ale nedá pít, protože se bojím, že by se jinak rozmazal, ačkoli je to udělané fixem na porcelán. Takže ho mám na polici :D

Knihami to ale samozřejmě nekončí. Ještě mám v pokoji dva plakáty. Jeden nad postelí společně s fotkami.

Abyste si nemysleli, že jsem až takový fanatik, ještě mám dva plakáty Beatles. Ty si můžete prohlédnout tady.

Doufám, že se vám článek o mých knihách líbil :) Budu pokračovat a už brzy se můžete těšit na moje knihy od Remarqua! :) Pokud se budete chtít zapojit a ukázat knihy vašeho srdce, určitě mi dejte vědět, moc ráda se na ně podívám :)