Hledání pravdy - Adéla Rosípalová

Adéla Rosípalová publikuje i na serveru Bez hranic, kde jsem ji také našla :) Když jsem narazila i na její blog a posléze i na její knihy, rozhodla jsem se požádat o recenzní e-book. Jaké to bylo? No...

Autorka: Adéla Rosípalová Nakladatelství: E-booky jedou Počet stran: 123 Vyprávění: Ich forma z pohledu více postav Anotace:  Lež. Pravda. Měly by stát proti sobě. Jenže každá je na jiném konci světa. Spiritka je Lež. Má tendenci být zlá, sarkastická a lže. Naopak její protějšek, Pravda, je milá, ochotná a mluví pouze pravdu. Tyto dvě osoby mají za úkol spolu vycházet a tak nějak sami před sebou chránit svět. Spiritka se vydává Pravdu hledat; život jí však přichystá takové zvraty, na které by se nikdy nemohla připravit...

Ehm. Vzhledem k tomu, že je autorka v deváté třídě, je její nízký věk omluvou pro celou tuhle knihu. Je strašně znát, že je nevypsaná. Některé slovní obraty byly velmi kostrbaté a neohrabané. Stejně tak by si autorka měla zjistit, že mezi levhartem a leopardem JE rozdíl, a že marihuana neroste tak, že by se dala trhat do hrstí. Přišlo mi, že tam nastrčila skutečnost, že Will kouří trávu, jenom proto, že to zní cool, a neobtěžovala se zjistit některé podrobnosti a reálie. Každopádně mě to hned zkraje velmi pobavilo :D

(1) Rosípalová, Adéla. Praha: E-knihy jedou, 2014, kapitola 4., strana 16.

Děj se točí kolem mladé dívky Spiritky, která žije v jakémsi království, kde ale ovšem znají anime a kung-fu pandu, mluví tam jako puberťáci ze základky, a zkrátka to celé připomíná náš svět, ale omyl, je to království, kterému vládne krutý diktátor, "víš co, diktatura, teror a tak."

(2) Rosípalová, Adéla. Praha: E-knihy jedou, 2014, kapitola 10., strana 36.

Spiritka měla být Lež; tudíž její postava měla mít tendenci být zlá, sarkastická a lhát. Takže měla být od začátku něčím jako antihrdinkou. Samozřejmě to tak nebylo. Spiritka byla úplně normální, úplně stejná jako všechny ostatní postavy. Rozdíly v jejich charakterech byly nedotažené a minimální. Dalšími postavami byli Will, který se uměl měnit v levharta nebo leoparda, to tam autorka házela naprosto náhodně; Adrian, čaroděj, který utekl z domu; a Evangelína, která se také uměla měnit v levharta/leoparda. Tito čtyři se střídali ve vypravování kapitol, nebo spíš u kapitol bylo napsané jejich jméno, protože všechny kapitoly vyprávěla autorka a rozdíly mezi nimi zkrátka nebyly, leda tak kluci házeli slovy dnešní mládeže, což by v jakémsi "království" bylo jako pěst na oko, kdyby to ovšem celé nebyla taková slátanina, že to bylo stejně jedno.

Další, co mě iritovalo, byla neznalost přídavných zájmen. Například: "Namotal si na prst pramen jeho dlouhých vlasů." A nejen v tomhle případě jsem musela přemýšlet, čí to vlastně bylo. Překlepů v knize bylo pomálu, to musím ocenit, vzhledem k tomu, že nejspíš neprošla rukama nějaké vyškolené korektorky.

Děj byl nepromyšlený, fungování světa jakbysmet. Konec už jsem nedočetla celý, musela jsem přeskakovat, tak moc mě to nebavilo a hlavně deptalo, protože už mi z toho šla hlava kolem. Postavy se ocitali na místech, aniž by bylo cokoli vysvětleno, cestovaly z místa na místo a potkávaly přesně ty lidi, kteří se hodili. 

Je poznat, že autorka psát umí, ale skutečně ještě není vypsaná a nebojím se říct, že je ještě dítě, které se úplně neorientuje ve všech aspektech, která má pořádná kvalitní kniha mít. Myslím ale, že má potenciál, protože psaní je činnost jako každá jiná - čím více píšete, tím více se zlepšujete. Otázka ovšem je, jestli ho využije na nějaké lepší dílo, protože tohle je katastrofální nelogická nefungující slátanina, na které je znát autorčin věk a kterému chybí odstup a obecné povědomí autora o světě, o kterém píše, stejně jako nějaká orientaci v "zákonech" tvůrčího psaní a vytváření příběhů a charakterů. 

Soudě podle nejnovějších Adéliných děl, které jsem četla na Bez hranic, se její psaní už velmi zlepšilo. Samozřejmě, čím je člověk starší, tím lépe přemýšlí, tím logičtěji tvoří děj i postavy. Do příběhů se promítají zkušenosti a zážitky, stejně jako autorovo vnímání světa. A to je samozřejmě realističtější a střízlivější, čím je dítě starší. Hledání pravdy je sice opravdu pohroma, ale skutečně si myslím, že když Adéla psát nepřestane, bude to postupem času jenom lepší :)

Klady	Zápory
	Nelogický děj, příběh, jednání postav, okolnosti v ději...
	Žádné rozdíly mezi postavami
	Některé velmi kostrbaté slovní obraty, chyby v zájmenech, zjevná nevypsanost autorky

Hodnocení: 5%

Za recenzní e-book děkuji Knihy.idnes. :)